TOPlist

Kolmo pod hvězdami

19. srpna 2018 v 11:06 | Lea
Znovu jsem se nechala zlákat pozvánkou na cyklojízdu. V úterý se konala večerní jízda Zlínem za částečného omezení provozu. Tentokrát jsem k tomu nepotřebovala kostým a mohla jet sama za sebe. Zkušenosti z květnové skpinové jízdy stále v živé paměti a hlavně velká zvědavost mě donutily znovu vysednut do sedla...

Protože ve Zlíně nedávno otevřeli Bajkavárnu, kterou jsem chtěla navštívit, rozhodla jsem se celé odpoledne pojmout čistě tématicky. Bajkavárna je velmi zajímavý projekt. Jak už jsem lehce naznačila a část názvu tohoto nápadu vypovídá, jedná se o něco, co je spojeno s cyklistikou. Konkrétně o naprosto unikátní spojení kavárny a e-shopu s cyklistickými potřebami.
Hodinu před startem večerní projížďky jsem přibrzdila před kavárnou. Velmi mě překvapilo, že ač se jednalo o kavárnu pro cyklisty, nebylo před podnikem kde zaparkovat kolo :D. Stojan zastoupila stará dobrá dopravní značka.
Hned, jak jsem vešla do dveří, byl mi objasněn parkovací způsob. Hned za dveřmi je stojánek na dvě nebo tři kola. Přišlo mi to vzhledem k počtu stolů docela málo. Později mi ale došlo, že kromě kavárny tu sídlí zároveň i internetový obchd s koly. Počítá se tedy s tím, že přijdete pěšky, dáte si kafe a odjedete na novém kole :).
Zajímalo mě, jak vůbec přišli na zajímavé spojení tak odlišných věcí. Zeptala jsem se. Zas tak odlišné to prý není, jen my Češi nemáme ve zvyku jezdit na kafe nýbrž na pivo. Údajně ve Francii či Itálii je to naprosto běžný zvyk a rozhodně ne tak nebezpečný. Vždyť kolo a pivo by k sobě vůbec neměli patřit (neberu teď nealko verze)!
Vychutnala jsem si kávu. Neříkám, že nebyla dobrá, jen se mi zdála moc silná. Přece jen jsem jako spousta jiných zvyklá na instantní verze, které se s kávou tady nedaly vůbec srovnat.




Zásoba kofeinu jako základní kámen energie pro večerní štreku na kole. Mám před sebou sedmnáct kilometrů a nad sebou stmívající se oblohu. Vyjíždí nás opravdu hodně. S počtem účastníků květnové jízdy v kostýmu z první republiky je to asi tak dvojnásobek.
Vše, co jedinec ví o jízdě v davu cyklistů je sice pěkné, ale pokud se jistými pravidly neřídí všichni, je to všechno k ničemu. Stopu jsem držela pouze ze zvyku a zlepšení této dovednosti. Jelo s námi poměrně dost dětí, které o jízdě ve stopě nevěděly nic, ba k tomu nebyly ani rodiči vedeny. Spodní věková hranice účastníků byla sice stanovena na deset let, přesto ale jezdily i děti mladší. Byl to skutečně oříšek. Každou chvíli jsem musela prudce brzdit. A i když se jelo velmi pomalu (17km za dvě hodiny), gumy mého kola jen pištěly na asfaltové vozovce. Ruku z brzdy jsem za celou dobu nesundala. Pomalá krasojízda je něco, co jsem se naučila teprve dnes :D. Obvykle sednu na kolo a za okamžik po mně zbyde jen ohnivá čára. Dnes tedy jako ve zpomaleném filmu. Má to ale i něco do sebe. Konečně jsem viděla to, co při své obvyklé rychlosti nevnímám. Navíc za soumraku, což na tom bylo nejkouzelnější. Část trasy vedla po páteřní víceproudové silnici spojující Zlín s Otrokovicemi. Chuťovka. vymezili nám jeden pruh. Záměrně jsem jela blíž ke středu silnice, protože takhle za běžného provozu už nikdy nepojedu a při kraji musím jezdit pořád ať chci nebo ne. Co víc? Nepojedu po této cestě na kole nejspíš nikdy! Pro cyklisty je tato komunikace hodně nebezpečná.

Dopravu řídili policisté a postarali se tak několikrát o ještě větší chaos, než už v tom všem beztak byl :D. Nejvíc mě dojali, když se na podjezdu pod železničním mostem začalo zpomalovat. Měla jsem s držením rychlosti už tak dost práce. Náš podjezd je taková malá u-rampa a vyjet ji pomalu není jen tak. Takže, když přišel příkaz ještě víc zpomalit, skoro jsem spadla. Tak tak se mi podařilo udržet rovnováhu. Pád ve skupině více cyklistů nikdy nebývá veselý a nikdy to není jen o jednom člověku.
Složení účastníků poskytovalo úžasnou sondu napříč všech sociálních vrstev a věkových skupin. Dověděla jsem se, kolik kdo je schopný utratit za kolo, kdo byl kde na dovolené a co mají kde k obědu. Zkoušela jsem si zapamatovat i pár receptů, ale bez papíru a tužky si v mém případě nelze něco pamatovat :D.

Prostě úžasný zážitek, úžasná kavárna, úžasné celé odpoledne. Příště pojedu zase. A před jízdou sjedu do Bajkavárny. Udělám z toho novou tradici...

Lea
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama