TOPlist

Být součástí vydařeného publika

15. července 2018 v 9:56 | Lea
Poslední volný víkend před odjezdem na dovolenou. Pro někoho je to víkend jako každý jiný. Pro mě ne. Právě tyhle dva volné dny na mě působí jako něco magického. Okamžik, kdy si uvědmíte, že vás čeká poslední pracovní kolečko, po kterém následuje čtrnáct dní zaslouženého volna. V duchu přemýšlíte, jestli to vůbec zvládnete vydržet. Tak jste unavení a máte toho dost. Nutně potřebujete relax...

Pátkem započaly Otrokovické slavnosti, na kterých mohu chybět pouze v případě pracovního vytížení. Kulturní program této akce bývá zdarma či za velmi symbolický peníz, což neuškodí úspornému režimu člověka před odjezdem do cizích krajů. Prvního večera měli vystupovat O5 & Radeček. Kapelu znám pouze z doslechu a nejsem nijak veliká fanynka. Ovšem příležitost vidět je hrát naživo a zadarmo bývá obvykle silnější než všechno ostatní. Odpoledne jsem si tedy vyjela sama do Otrokovic. Přítel neměl na koncert čas a doma se mi opravdu sedět nechtělo. Taková příležitost už se nemusí opakovat!




Když mě autobus vyklopil na Baťově a já vystoupila do víru festivalové zábavy, hodně mě překvapila jedna věc. Před pódiem, na kterém již probíhala zvukovka nikdo nestál. Všichni seděli na lavičkách kus od pódia. Přemýšlela jsem proč tomu tak je. Proč tu chybí takový ten správný fanouškovský kotel, do kterého jsem zamýšlela zapadnout, ikdyž znám sotva dvě písničky. Každá podpora se počítá!

Sedla jsem si do třetí řady židlí zrovna když koncert začínal. Moderátor uvedl kapelu O5 & Radeček, krátce řekl něco o tom, jak dlouho hrají, odkud pocházejí, který hit je nejvíce proslavil (Praha) a odešel. První kytarové tóny konečně zvedly ze židlí i první tanečníky. Otázkou je, zda se v tomto případě dá naplno říci: konečně. Fanklub pod pódiem se vytvořil z místních výkvětů společnosti, kteří by do balonku dokázali nadýchat úctyhodné tři promile. Bylo teprve šest večer.
Ihned jsem tedy pochopila, proč všichni ostatní u energické pop-rockové hudby sedí a maximálně si podupávají nohama do taktu či rytmicky tleskají. Mezi tu sebranku se nikdo neodvážil. Snažila jsem se fotit, ale vsedě to nebylo ono. Blíž k pódiu jsem se neodvážila. Bylo mi docela líto kapely. Jak uvedl moderátor, na hudební scéně se O5 & Radeček pohybují dvacet let. Měli být hlavními hvězdami toho večera. Takové publikum jako byli ti zvláštní lidé si po dvaceti letech úsilí nezasloužili. Možná si to moc beru a na akcích tohoto druhu se to stává pravidelně, ale mně to přišlo v tu chvíli jako příliš...




I přes nešťastné složení kotle pod pódiem se členové kapely hrdě tvářili, že je všechno v naprostém pořádku. Dokonce se rozhodli pro pár milých gest. Nejaktivnějšímu tanečníkovi (zároveň nejopilejšímu) věnovali po koncertě cédéčko. Vzhledem k tomu, že většina lidí si v dnešní době nemá cédéčko kde přehrát, bylo to možná i namístě :D.
Druhé gesto bylo velmi originální. Alespoň jsem se s tím ještě nikdy na koncertě nesetkala. Do jedné ze svých naplánovaných písní potřebovala skupina ženský hlas a chtěla, aby se přihlásila dívka či žena, která se na to cítí. Přihlásila se mladá sympatická zrzka. Zpěvu sice mnoho nedala, ale tréma asi udělá při takové jedinečné příležitosti víc než hodně.
Závěrem si udělali společné selfie a to i se sedícími posluchači. Slečna tak má naprosto originální památku na tento den.

Koncert jsem si velice užila. Zárověň to byl první festivalový koncert absolvovaný vsedě - to opravdu nebývá můj styl :D. Slyšela jsem všechny známé písničky, které jsem si i s chutí zazpívala. Hráli dokonce Rolling In The Deep od Adele! bylo to zcela nečekané a milé. Konkrétně tuto písničku zbožňuji. Jen mi bylo smutno z toho publika. Potom mě napadlo jedno takové přirovnání a to: takhle to vypadá, když se kapela rozhodne hrát někde v pátek třináctého...

Večer jsem zakončila den v letním kině na jednom ze svých nejoblíbenějších filmů. Pelíšky! Na čerstvém vzduchu, velkém plátně a s lidmi, kteří film znají stejně jako vy nazpaměť. Naprosto skvělá atmosféra a jedinečné hlášky, které se staly oblíbenými třeba jako tón pro příchozí SMS. Sama jsem si zavzpomínala na své Proletáře všech zemí, které sklízely obrovský úspěch hlavně na veřejnosti :D...

Lea
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama