TOPlist

Červená pro život

17. ledna 2018 v 21:57 | Lea |  Splněné sny
Před nějakou dobou (tuším před rokem) jsem si tady vylévala srdíčko nad tím, jak je to všechno děsně nespravedlivé. Po světě pobíhají miliony naprosto zdravých lidí, kteří ze sebe odmítají dát cokoliv, co pomůže někomu, kdo je buď těžce nemocný anebo je přímo ohrožen na životě. Na druhém břehu jsou pak lidé, do kterých medicína vložila něco, co příroda nedokázala vytvořit sama či to nevytvořila příliš dokonale. A také do nich vložila jistou naději: třeba jí to jednou vrátíš. Tito lidé to obvykle i tak cítí. Dokonce žijí celý život s myšlenkou, že by to medicíně nějak vrátit měli. Jenže je v tom ten neférový háček. Ne všem medicínsky "zachráněným" je povoleno darovat něco ze sebe. Chápu to. Je tam jisté riziko, kdy příjemce krve či orgánu převezme také něco, co rozhodně nebylo plánováno...

Patřím právě k té druhé skupině, která je od malička pod dohledem lékařů. Štítná žláza a prodělaná operace močových cest, díky které mívám v moči červené krvinky. S ledvinami ovšem žádné jiné problémy nepamatuji. Vše co mám je celoživotní hendikep a nikdo s tím nic nenadělá. Při záchvatech akutní potřeby něco ze sebe darovat jsem neprošla na plazmě (příliš tenké žíly), kostní dřeně (štítná žláza), dárcovství vajíček (neúplná rodina) a jednu dobu ani na krvi (ledviny). Byla jsem zoufalá. Opravdu jsem chtěla zažít ten pocit, když si uvědomíte, že právě TEĎ jste někomu zachránili zdraví a tím nejspíš i život.

Po nějaké době jsem začínala být smířená s tím, že to zaživa nevyřeším a po smrti se prostě daruji nejbližšímu anatomickému ústavu celá. Ať se na mně učí budoucí lékaři. Mně už to bolet nebude a rodina ušetří na pohřebném. S touto myšlenkou jsem se tak nějak naučila uklidňovat ve chvíli, kdy jsem spatřila inzerát na dárcovství, ke kterému mi chyběla nějaká složka zdraví. Až do letošního ledna, kdy jsem z důvodů čisté nespokojenosti s úctou lékaře k času též pracujících pacientů změnila lékaře přes ledviny. Jelikož mi nová práce jen na ranní směny vyšla a od února nastupuji, nemůžu už trávit šest hodin u doktora, kterého navíc mám v místě bydliště. To si mohou dovolit ti, co jezdí na kontroly do vedlejších okresů, nikoliv já. Změnila jsem tedy lékaře a protože jsem věděla, že dárcovství krve mám stopnuté právě přes ledviny, zeptala jsem se na to hned, jak jsem strčila nos do ordinace. Byla to moje poslední šance, které jsem se zničehonic znovu chytila. Vyšetřil mně a ukázalo se, že v tom vůbec není žádný problém! Potom už to šlo jako po páse, co ho znám z tolika fabrik. Orazítkovat potvrzení, výpis z dokumentace, papír s otázkami na dárcovství krve...

Ještě včera večer, kdy jsem si směla dát jen lehkou večeři jsem tiše doufala, že mně znovu neodmítnou. Moje sebevědomí už si nemůže dovolit klesnout níže! Jedla jsem zeleninový salát a přemmýšlela, co budu dělat v případě odmítnutí. Upřímně: z té představy se mi dělalo zle. Strach z dalšího odmítnutí kvůli něčemu úplně jinému mně vyčerpal natolik, že jsem velmi rychle usnula. Tolik usilí to stálo, tak snad...
Ráno jsem však vstávala s pocitem, že to všechno dobře dopadne a já se konečně stanu čestnou (čili bezplatnou) dárkyní krve se společenským uznáním. Nebála jsem se. Vůbec. Naopak. Hrozně jsem se těšila a v žádném případě zbytečně ;).
Vzali mně! Splnil se mi tak další velký sen, za který mám právo být na sebe hrdá :). Po odběru jsem se cítila opravdu šťastná a po dlouhé době jsem zažila pocit, že mám sama ze sebe radost. Je to tak krásný pocit, že ho každému přeji alespoň jedenkrát zažít.




Tímto článkem vyzývám hlavně vás zdravé! Nebojte se a běžte darovat krev! Stojí to vás to pouze 450ml vaší krve, na kterou někdo zoufale čeká a asi dvě hodiny času na tranfuzním oddělení v nemocnici. Čas vám bude kompenzován omluvenkou do práce na celý den, slevou na roční dani, spoustou benefitů, spoustou různých slev a hlavně skvělým pocitem a společenským uznáním. Rozhodně není co ztratit (kromě 10% z celkového množství obíhající krve) a má to smysl. Navíc bych netvrdila, že to bolí více jak klasický odběr...

Za všechny vážně nemocné či lékařským zásahem "opravené" děkuje za chvilku vaší pozornosti

Lea
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | Web | 17. ledna 2018 v 22:21 | Reagovat

Máš zajímavé názory a poznatky. :-)

2 Lea Lea | Web | 17. ledna 2018 v 22:24 | Reagovat

Snažím se dívat se na věci z různých úhlů pohledu. Děkuji ;).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama