TOPlist

Byla jsem na Čokofestu

23. ledna 2017 v 11:27 | Lea |  Zuřivá reportérka v akci


V uplynulém víkendu jsem navštívila Čokoládový festival ve Zlíně. Nejsem zrovna čokoládový nadšenec a raději mám chipsy :D. Přesto jsem si řekla, že tam nesmím chybět. Třeba objevím čokoládu s bylinkovou solí nebo tak něco...
Nastala sobota po obědě a já se vydala na místo konání. Nemám to z domu daleko, tak jsem se v rámci rehabilitace kolínka vydala pěšky - no a stejně tam nic moc nejelo.

Ke Sportovní hale se táhly houfy lidí a tak jsem se začala připravovat na to, že jsem se na tu akci sice vyfikla a vypadám jako člověk, ale zpět na pevninu se vrátím jako vandrák. Dlouhá fronta u vstupenek pouze potvrdila mé obavy. Po dobrých patnácti minutách ve frontě platím pade a beru si vstupenku spolu s kartičkou na razítka, na kterou šlo něco vyhrát. Ani jsem se nikde pořádně nedověděla co šlo vyhrát, ale nějak jsem předpokládala, že je to spíš pro děti a nechala to plavat. Ono na druhou stranu, co kdyby to bylo něco co nepotřebuji a ani neudám...






Se vstupenkou v ruce a rozžhaveným fotoaparátem sestupuji schody na plochu. A nestíhám žasnout, jak se lidé za posledních několik let přemnožili :D. Hlava na hlavě! Sestup ze schodů na plochu podmíněn frontou, stejně jako cesta opačným směrem. Začínám vážně pochybovat, že tady nevydržím dlouho. Ale alespoň nesedím doma! To je pro mně důležité a během nemoci tak vzácné...

Dole na place nemile zjišťuji, že fronta buď neskončila anebo jsem se nechtěně připletla do další. Fronta byla u každého stánku. Spíš to ale vypadalo tak, že ten základní had, ve kterém jsem se sem dostala, pokračoval okolo stolečků s dobrotami, udělal tak velký okruh okolo všech prodejců a zase vyústil nahoru po schodech a ven. Chvilku jsem si připadala jako na výstavě Human body kdysi v Praze. Mezi "exponáty" se chodilo též v jedné dlouhé frontě.




Věřte, nevěřte. Čokoládou se dá i malovat...


Chvilku mi to trvalo, ale nakonec se mi povedlo zmizet z jedné či snad opravdu jediné z dlouhých front. Poodešla jsem do středu haly a chvilku se tam motala sem a tam. Porozhlédla jsem se, kde jsou záchody, kde odpadkové koše, jihž bylo na tak velkou akci žalostně málo. Lidově řečeno, začala jsem hledat chyby a pozitiva. Pozitiv jsem bohužel mnoho nenašla. Za jeden z hlavních pozitiv považuji zejména teplotu uvnitř haly. Nemrzly mi ruce a ani mi nebylo vedro v rozepnuté mikině (bundu jsem měla v tašce na rameni). Tak akorát. Ovšem to, že na festivale s gastronomickým zaměřením chybí stoly "na stojáka", u kterých by se dalo spočinout a vychutnat si k jídlu ulovenou kořist je neodpustitelné!
Maminky s kočárky jistě neocenily sestup ze schodů i s kočárkem bez možnosti použít výtah. Z toho důvodu o akci bohužel přišly osoby na vozíčcích. Já jsem si mohla pouze zatleskat, jaké je to štěstí, že se už týden pohybuji bez berlí.

Další věc, která mně docela zklamala bylo nevyvýšené pódium, na kterém kuchaři připravovali své speciality a probíhaly workshopy. Například losos s omáčkou z citrusů a bílé čokolády mně osobně dost zajímal. Bohužel jsem neviděla, jak přesně se to dělá, jak to vůbec vypadá na talíři, jak to chutná a nějaké to know-how se ke mně nedostalo. To viděli a ochutnali jen ti, co stáli přímo před kuchařem.






Co jsem si dala?
Malý čokodezertík v plastovém "panáku". Musím říct, že byl vynikající neboť byl přiměřeně sladký. Stál pětatřicet peněz a ty jediné se nezdály být jako vyhozené.
Pak jsem měla deci čokoládového vína za 25 korun, páč bylo potřeba smířit se s absencí "slaných" specialit. Vonělo po vanilce a chutnalo asi jako když rozředíte vanilkový pudink a dobarvíte ho vodou ze zavařeniny do červena. Nebylo to nicméně tak tragické jako čokoládové pivo! S pětačtyřicítkou na jeho cenovce a falešnými nadějemi jsem se jala spláchnout to nešťastné víno. Ježiš!!! Nikdy více! Co se týká piva, je pravda, že jsem pivařka a mám na pivo mírně rozežraný rypák :D. Tohleto ale...to byl prostě děs! Chtěla jsem to nechat stát bokem, ať si to někdo lačný dopije, ale nakonec došlo k usouzení, že za ty těžké hrachy se to do mně prostě vleze, ať to chutná jak chce :D! Vešlo. Až jsem se sama divila.

Perlička: Paní od piva mi se slovy, že během festivalu NESMÍ otevírat pivo, půjčila alespoň otvírák. Nechápu a nepochopím, proč nesměla. Vždyť víno se tam otevírat a rozlévat mohlo. Každopádně mně to asi mělo varovat. Otevírání pouze na vlastní riziko :D...

Lea
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama