TOPlist

Vzhůru k ledu!

22. října 2016 v 11:30 | Lea |  Life (úvahy, vzpomínky...)
Zima ještě nezačala, ale náš zimní stadion ji má celoročně :). Začátkem října opět začala sezona bruslení pro veřejnost. Dnes si jdu i já, poprvé po dvou letech (loni na to nebylo kdy) stoupnout na led. Vyštrachala jsem ze sklepa krasobrusle, na kterých se po rybníku proháněla možná ještě moje babička. Kvalitní a poctivě odvedená česká práce! Už tolikrát jsem snila o tom, že si koupím nové. Každou sezonu ale nákup nových odkládám o rok. Vždyť na tady tyhle retro brusle si možná stoupnou i moje děti... a dost možná i moje vnučky...

Prostě kvalita! Navíc retro je teď děsně IN! Kdybych si přece jen koupila nové, riskovala bych, že mi nevydrží ani rok bez reklamace, natož několik generací. Všechno se vyrábí v Číně formou pásové výroby, což se pak podepisuje na kvalitě.
Jelikož jsem velmi kreativní stvoření a mám tendenci soustavně něco vylepšovat a vymýšlet, přenesla jsem své několikanásobně zděděné brusle do stylu módy 21. století. Vyšněrovala jsem ty bílé kulaté tkaničky a navlékla do nich černé, které jsem vpředu ozdobila stříbrnými "destičkami" ze skate tenisek. Vypadá to stylově - nebo alespoň mně se tpo moc líbí. Nebudu jak přes kopírák a navíc se mi to bude lépe utahovat. Tkaničky jsou totiž placaté a mírně povoskované. Pocházejí ze starších zimních botů ve snowboarďáckém stylu. Byly stejně jako ty bruslařské třímetrové, takže mi to délkově krásně vyšlo a dokonce nebudu mít dlouhé konce, které při jízdě akorát zavazejí. Teď už by to chtělo jen nabrousit nože. Vždyť nebyly broušeny tak pět let...





Na stadion chodím ráda. Raději než na rybník nebo na řeku. Sice se tam bruslí pořád dokolečka, div se z toho hlava netočí, také se platí za vstupné, ale zato máte jistotu, že se nikam nepropadnete. Bojím se houbky, stejně jako výšek, takže představa díry v ledu, náhle pode mnou vytvořené mi nedělá moc extra dobře, brrrrr...
Vstupné tedy beru jako daň z luxusu, jako jistotu, že se nevrátím domů s jistým zápalem plic. Další velmi pozitivní výhodou (kromě toho, že si můžete kdykoliv a v pohodě odskočit na toaletu a koupit svařák na zahřátí) je zdravotník který vám zajistí první pomoc, když se nedej bože něco přihodí. Na přírodním ledě někde venku radši každý ujede, než aby vám pomohl - vždyť jeho se to přece netýká, tak co by hnul prstem, že. Ovšem zdravotník vám pomoci musí neboť k tomu účelu složil (nebo se chystá složit) Hippokratovu přísahu a musel by se před ní stydět, kdyby vám nepomohl...

Nevím, jak jsou na tom jiné stadiony, ale co vím, tak na tom našem vždycky někdo takový byl. Pokud tam není, máte jistotu, že lidi nemají kam daleko ujet, když ležíte rozpláclí na ledové ploše a nemůžete se hnout.
Na přírodní led by se mělo chodit bruslit minimálně ve dvou. Jenže znáte to. V partě přátel se něco naplánuje, jenže jakmile se přiblíží hodina H, začnou se zájemci o bruslení vytrácet a vy nakonec také nikam nejdete, protože se sami na ledě bojíte. Další výhoda, kterou stadion poskytuje - tady se bát nemusíte. Můžete sem i sami a co si budeme povídat. Když s vámi nikdo jít nechce, alespoň spojíte příjemné s užitěčným. Nejen, že protáhnete jinak líné kosti, ale zároveň budete mít chvilku jen pro sebe.
Když například vím, že budu bruslit sama, pěkně se na to vystajluji a hezky nalíčím, abych se já sama cítila dobře (přece jenom jde člověk mezi lidi a chce nějak vypadat), pustím si do sluchátek nějakou oblíbenou rytmickou hudbu (Scooter nebo nějaký DJ set je na bruslení nejlepší) a bruslím si. Co na tom, že se točím furt dokola. Za hodinu a půl se cítím jak vyměněná! Hned mám lepší náladu a jakoby spoustu dobyté energie do něčeho nového...

Lea
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama