TOPlist

Zlín Film Festival 2016 (pondělí, 4. den)

30. května 2016 v 23:24 | Lea |  Zuřivá reportérka v akci
Pondělí 30.5. - třetí den

Dnes se těším, že si umyju hlavu a zvládnu nějaké výstavy :)

Nejlepší film: Sonita
Nejhorší film: kdybych stihla Nahé dětství, možná by to bylo to :D

Perlička:Měla jsem v plánu tři filmy místo dvou. Na ten poslední bylo naplánované přebíhání z Rodinného filmu. Obvykle to dělávám když je třeba, ale dnes to nešlo. Film začal s desetiminutovým skluzem plus deset minut beseda s producentem a plus ještě pět minut pro reklamy před filmem. Neměla bych ani z jednoho snímku vůbec nic a proto jsem se rozhodla zůstat. Hlavně mně zajímalo, jestli to dopadne tak, jak si myslím :D. Ano, skutečně dle očekávání! Neoklamali mně :D!

Denní útrata:51,- Kč

Ráno jsem si přispala. Vtávala jsem v půl deváté a do dvanácti jsem psala, poslouchala U 96 a pila jedno kafe za druhým a vytáhla klec s papouškem "na sluníčko" :). Po obědě půjdu na poštu, nechat si vyjet potvrzení o zaplacených popelnicích, do optiky naučit se čistit brýle a pak se opět vrhnu na festivalové aktivity naplánované na dnešní den. Umyla jsem si hlavu, ať alespoň v těch státních institucích působím trochu důvěryhodně a ne jako zaválené květinové dítě :).

Aby to toho nebylo málo, tak mi o půl třetí odpoledne došla zpráva, že mám vyplnit dotazník na netu a potrvá mi to tak půl hodiny. No fajn. Když se podaří volnější týden, nepřijde mi nic. Teď abych se nejlépe přetrhla! Mířím na internet do knihovny a cestou to beru přes galerii. Potřebovala jsem si ověřit, zda vstup s 50% slevou je vždy v úterý, čili zítra. Jedna výstava, kterou bych ráda navštívila, tam totiž v rámci festivalu probíhá.
Dotazník mi nezabral ani deset minut, neboť jsem nespadala do cílové skupiny, kterou oni potřebují. Nemusela jsem se tam vůbec hnát. Na druhou stranu, kdybych tam nešla, unikla by mi prezentace neziskové organizace, pomáhající lidem (zejména dětem) po popálení. U kavárny, která je součástí knihovny jsou rozestavěny informační panely. Na každém z nich je příběh jednoho dítěte. Je tam i pár dospělých, nicméně v době zranění byli ještě dětmi. Některé příběhy vzaly dech! Naštěstí jsou všechny napsané s kapkou ironického humoru pro odlehčení situace. Kdo byste měli cestu kolem, určitě se běžte podívat. Tak se z desetiminutového dotazníku vyklubala hodina :). Během té hodiny jsem ale získala informace, které rozhodně nejsou k zahození. Má mně to tedy mrzet?

Na kino byl ještě čas. Zbývalo asi čtyřicet minut. Posadila jsem se na zahrádce restaurace a objednala si škopek. Tohle posezení bylo cílené a to kvůli novému a neznámému pivu, které jsem toužila ochutnat. Musím si ještě rozvrhnout zbytek doprovodného programu, abych toho do pátku stihla co nejvíc. Vytahuji program a začínám zaškrtávat a dopisovat dny k jednotlivým doprovodným akcím. Nakonec vytahuji i svůj blogerský sešit (ten teda vypadá!) a zapisuji důležité body dne. Platím pivo a pospíchám do kina.

Sonita je nádherný a citlivý dokument o začínající afghánská raperky žijící v Íránu, kam uprchla před svými příbuznými. Proč utekla asi vysvětlovat netřeba. V Afghánistánu jí hrozí domluvená svatba a sólový zpěv je zde ženám zakázaný. S uskutečněním snu jí pomáhá filmový štáb. Hlavně režisérka jí hodně pomohla. Štáb složil peníze na to, aby Sonitě pomohl protáhnout pobyt v Íránu o půl roku. Během této doby získá stipendium v Americe. Pas a výzum si vyřizuje v Afghánistánu, Podaří se jí získat obojí a příběh končí pro dívku šťastně. Hlavní je, že v Americe už může zpívat a nikdo se nestará o to, zda smí nebo nesmí. Ostatně byla by veliká škoda, kdyby se příbuzným podařilo svůj cíl uskutečnit. Sonita ve svých písních bojuje za rovnoprávnost a poukazuje na zacházení se ženami v jejích rodných končinách.

Na večeři jsem snědla poslední řízek, vytáhla z mrazáku knedlík a na nákupní seznam připsala rajčatový protlak. Zítra udělám rajskou. Další projekci jsem málem nestihla včas. Otevřela jsem si k večeři časopis, což nebyl nejlepší nápad. Chleby od řízku jsem dojídala ještě za běhu :D.

Od Rodinného filmu jsem čekala asi více než bych měla. Na jedné z našich nejuznávanějších filmových databází (viz. předešlý odkaz) dosáhl film až na krásných 72%, což až tak úplně nechápu. Sledovat film o rozmazlených dospívajících, jejihž rodiče a pes odjedou na jachtu a nechají je doma samotné asi není úplně můj styl. na mně to opravdu nepůsobilo ani kvalitně a ani důvěryhodně. Česká Amerika!

Lea
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama