TOPlist

Indie na talíři

21. února 2016 v 12:38 | Lea |  Zuřivá reportérka v akci
Poukázku na konzum v indické restauraci jsem zcela nečekaně obdržela vloni v prosinci. Předminulý týden jsem se cítila opravdu odhodlaně tuto restauraci vyzkoušet a našla si i dobrovolníka, který by to absolvoval se mnou Smějící se. Nevím, jak na tom byl můj společník, ale já rozhodně nevěděla do čeho jdu.

Nadešla sobota a večeře s velkým V. Stůl jsem zajistila už v pátek, což nebylo od věci (někdy mívám fakt dobré nápady). Restaurace, ač se prostorově zdála veliká byla úplně plná. Pak mi došlo, že je vlastně valentýnský víkend a možná proto je tak plno. Valentýna neuznávám, tak není divu, že mně to nenapadlo dřív...

Číšník nás uvedl ke stolu. Tento poněkud neobvyklý jev jsem zažila naposledy na banketu s učňákem, kde nám ukazovali, jak by se správně měl chovat číšník k hostům a jak hosté u stolu. Opravdu mně to mile překvapilo...

Jídelní lístek na jehož styl jsem si první musela zvyknout, neobsahoval naštěstí složité názvy jídel. Byl pouze psaný v dosud nepoznaném stylu - alespoň ta část lístku pojednávající o masitých pokrmech. Seznam názvu zde, byly pouze omáčky. Pod každou z nich byla tabulka jednotlivých druhů masa. Bylo tak lépe na výběr. Celý den jsem se těšila, že večer bude maso, takže vegetariánské jídla mně ani nenapadlo skoumat Smějící se . Zvolila jsem Kadai s hovězím masem a citronovou rýži jako přílohu. Můj spoludobrovolník zvolil hovězí maso taktéž a k němu omáčku Tikka masala (nebo spíš by se obě daly nazvat směsí zeleniny, koření a kromě jedné vyjímky i smetany - tou byla právě směs Kadai). K ní zvolil šafránovou rýži. Na pití jsme zvolili pivo. Osobně bych volila spíš víno. V nápojovém lístku jsem ho neviděla a o existenci lístku vinného jsem se dověděla až skoro při placení. Nenapadlo mně, že by to mohlo být rozdělené, tak jsem se ani neptala. Jak se říká, co oči nevidí, to srdce netrápí. Dala jsem si tedy pivo a musím říct, že jsem nakonec nelitovala. Jídlo bylo totiž mírně pikantní a pivečko k tomu opravdu sedlo...

Omluvte prosím kvalitu fotografie - je to snímek pořízený mobilním telefonem.






Přinesli nám každému kotlík rýže a kotlík (vzhledem k mé vyhublé postavě kotel) masa. Kotlík s masem byl na velikém talíři, který posloužil ke smíchání obou poživatin dohromady. Bylo to výborné! Na to, že toho bylo opravdu dost, snědla jsem do posledního zrnka rýže vše. Přesněji řečeno, bylo by mi hloupé vracet to zpátky, s přihlédnutím na dárkový poukaz.

Když jsme dojedli, zjistila jsem, že na poukázce pořád nějaká částka zůstává. Kamarád (slíbila jsem nejmenovat) dobře poradil, nechat si něco zabalit domů. Dala jsem na něj a požádala o přinesení jídelního lístku. Jelikož masité jídla byly již odzkoušeny při večeři, jala jsem se k pročítání vegetariánských pokrmů a moučníků. Polévky měli zajímavé, ale nechtěla jsem si ji brát ze strachu, že se mi vylije někde cestou. Nakonec padla volba na Daal Makhani, což je čočka připravená s máslem a smetanou. Zaujala mně nezvyklá kombinace luštěnin a mléka. K čočce jsem si nechala přibalit Plain Naan. Plain Naan je nekvašený chléb, o jehož domácí výrobu se stále marně pokouším. Vzala jsem si tedy vzorek k pozdějšímu odbornému rozboru Úžasný. Třetí a poslední věc, která mně lákala natolik, že jsem se rozhodla poukaz o nějakou částku přetáhnout a doplatit se jmenovala Kheer. Mělo to být něco na způsob rýžového pudinku...

Najezení a spokojení jsme se před restaurací rozloučili a odebrali k domovům. Já s igelitkou jídla doufala, že donesu vše v pořádku.
Druhý den ráno jsem se pustila do čočky. Půl kelímku jsem naložila na talířek a dala do mikrovlnky. Byla výborná! Odpoledne jsem ji nesla mamce, aby z toho taky něco měla. Holt hodná dcera se ve mně nezapře :D...
Zapomněla jsem si k čočce dát tu chlebovou placku. Jedla jsem ji až na večeři. Rozkrájený na několik částí a rozpečený v troubě. K němu jsem vytáhla z lednice vše, co by se k tomu mohlo hodit - nugeta (domácí samozřejmě), domácí restovaná rajčata, hořčice a máslo. Nejlépe mi seděla varianta s restovanými rajčaty a nejméně s tou nugetou.
Co mně ale totálně zklamalo byl ten rýžový puding. Ten mi nechutnal ani trochu. Jsem poučena pro příště a mučníkům se radši vyhnu.

Co si dám příště, tak to je určitě ta čočka na mléčný způsob :).

Návštěva indické restaurace byla opravdu vyjímečným kulinářským zážitkem, který mohu vřele doporučit! Dárek v podobě konzumu za určitou hodnotu je dárkem, na který hned tak nezapomenu a dárci za něj mo děkuji Mrkající!

Lea

Odkaz na web/FB restaurace ZDE .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama